Diskutárna

Mam velkou radost.Kamaradka byla na umělem oplodnění a jelikoz je cukrovkařka a ma i problem s vajicky a i vek zde hraje roli,protoze ji je 37let tak moc velkou sanci na otehotneni nemela.A nikdo necekal,ze se to povede hned na poprve.
Ale presto se to povedlo.HURÁDnes si udelala test,tak jak mela a je pozitivni.
Mam velkou radost i za ní a chtela jsem to nekam vykricet.
tak ji prosim drzte palecky at ty prvni tri mesice,ktery jsou nejdulezitejsi zvladne.Uz jednou o miminko prisla.

Vsem vam dekuji.

Držím, držím a gratuluju:-))))
vím co je to za nervy;)

Pavco, moc tvé kamarádce gratuluji. Ale víš, moc se neradujte, ono, že se to povedlo napoprvé, JE velký úspěch, ale jěště to zatím nic neznamená. Znala jsem holku, co se také radovala, také poprvé otěhotněla po umělém a kvůli nízkému hcg o mimi přišla :-( Tak budu držet palečky, jásat můžete po třetím měsíci. Pá

Corino, teď jsi mi úplně připoměla mojí maminku, která mi od začátku až do šestého měsíce neustále připomínala, že se nemám radovat, protože vím jak to dopadlo minule a předminule a že to nic ještě neznamená a blablablabla, fakt mi tím hodně pomáhla.

Lien,tak ted přesně vím o čem mluvíš, já byla na umělým 2x (vlastně 1x,protože u prvního to nevyšlo hned od začátku,tak jsem věděla,že nejsem) Ale všichni mi říkali,moc se neraduj,víš co já znám holek,který na to chodily tolikrát a NIC…. ale já se nedala;) přestože mě dr strašili s mimoděleložním (protože se malá nechtěla dlouho ukázat),přes špatný krevní testy a pak, když tě dobráci vyděsej,tak ti všichni řeknou, hlavně bud v klidu:-) no furt nějaké nervy ale já celé těhu ustála a mám Anetku:-))

A hlavne psychika je hodne dulezita a premyslet o tom co se muze stat neni dobre.

Gratuluji a moc přeji, aby vše dobře dopadlo, ať se narodí další zdravý človíček. Nebo človíčkové :-))

Preji optimismus a hodne sily :-), usmev k tomu a vysledek bude jiste paradni!

Drzime vse, co muzeme, aby to prineslo stesticko a dodavame – vim, jake je to byt tehotna s cukrovkou :-) (ale jde to…)

Tak holky kamaradka zacina dvanacty tyden a je vse v poho.
Tak snad to uz bude v poradku a ona se docka miminka.

to je paráda,jen tak dál:)))Tak ať se opatruje a mimi v sobě vykrmuje:)

Bami,neboj jednou se to přece jim povede.
Je to k vzteku,že život je tak kombinovaný a tak nespravedlivý.
Ale říká se,že naděje umírá poslední a trpělivost růže přináší.

Pavco i já se připojuju ke gratulaci a kamarádce držim pěsti,aby se vše zadařilo a šťastně mimíska donosila:))..jinak život je nespravedlivej,tam kde by děti chtěli,tak jim není přáno a takový zrůdy,který dokážou malýho bezbranýho človíčka někde odhodit,ty můžou rodit jak o závod:(((..takže všem,co mají nějaký trápení s otěhotněním,přeju strašně moc,aby se zadařilo i jim a těm co si neváží toho,jak cenná bytůstka je mimísek přeju,aby nikdy neotěhotněly,aby tak neměly šanci človíčka zabít.

Držím palce, držím!

cori opravdu osme let se o to snaží uměle a ted už řekli dost, že už jsou z toho vysílení jak na těle tak na duchu…a peněz je to dost, také nadávali, že šetří a vydělávají v uvozovkách je n na to oplodnění a kdyby to aspon mělo výsledek…no třeba to přijde ted kdyžz se na to nebudou soustředit a vypustí to a svým způsobem se s tím smíří