Nedělám si iluze, že se následujícími řádky zavděčím všem, kteří je budou číst. Zřejmě mnohé z vás ani nepotěším některými informacemi, nicméně si myslím, že zveřejněním některých faktů o SIDS se z něj může stát trochu menší strašák pro ty, kteří je přeceňují, a na druhou stranu se dostane několik cenných rad těm, kteří o něm dosud nic nevědí…
Co to je SIDS?
Na první pohled by se zdálo, že odpověď je jednoduchá. SIDS je zkratka, která vznikla z anglického „sudden infant death syndrome“. Ve chvíli, kdy tento anglický termín přeložíme, však zjistíme, že tato čtyři písmena jsou tajemnější, než se na první pohled zdá. Jedná se o syndrom náhlého úmrtí kojence, tj. náhlé a nečekané úmrtí kojence bez zjevných příčin, kterému nepředcházejí žádné příznaky onemocnění. V takovýchto případech ani podrobné patologicko-anatomické vyšetření neukáže, co smrt miminka zapříčinilo.
A to je právě to, co je na SIDS nejděsivější – stále toho o něm mnoho nevíme, ačkoli tento jev není novinkou posledních let, jak by se možná mohlo zdát. V dřívějších dobách však taková smrt novorozence či kojence byla přičítána matkám. Věřilo se, že žena dítě ve spánku zalehla, což je podle nejnovějších studií holý nesmysl (pokud matka není pod vlivem alkoholu, drog nebo léků).
Pokud k takové tragédii dojde, měli by si rodiče i jejich okolí uvědomit, že ZA SIDS NIKDO NENESE VINU!!!
Cílem tohoto článku ale není děsit novopečené rodiče, spíš naopak – podat informace o tomto problému a tím z něj udělat něco méně tajemného.
Co o SIDS ještě víme:
– pravděpodobně je problém ve výpadku dechu – dítě se v hlubokém spánku „zapomene“ nadechnout
– jako další možná příčina se uvádí nezralost nervové soustavy či poruchy srdečního rytmu
– některé zdroje uvádějí drobný defekt v mozku dítěte, který vede k výše uvedeným problémům s dýcháním a krevním oběhem
– vyskytuje se převážně u dětí do 6 měsíců věku, nejčastější je mezi 2. a 4. měsícem
– častěji postihuje chlapce než děvčata (ten rozdíl ale není nijak extra veliký)
– častěji se vyskytuje v chladnějších měsících roku
– tyto případy jsou častější u dětí z dvojčat či vícečat a dětí z rodin s více dětmi
– ohroženější jsou děti s nízkou porodní váhou, děti předčasně narozené a děti mladých matek (pod 20 let)
– u většiny obětí bylo v těle objeveno větší množství nikotinu
Jak vysoká je úmrtnost na SIDS v České republice?
Pokud jsem vás zatím spíš postrašila, věřím, že následující čísla vás trochu uklidní.
Česká republika patří mezi země s nejnižší novorozeneckou a kojeneckou úmrtností na světě (pak že naše zdravotnictví za moc nestojí!). Z počtu úmrtí do 1 roku života je naprostá většina přičítána vrozeným vývojovým vadám, patologickým jevům vzniklým v těhotenství a porodním komplikacím. V letech 1995 – 2000 se u nás každý rok narodilo okolo 90 tisíc dětí, přičemž na následky SIDS z nich zemřelo 8 (v roce 1998) – 27 (v roce 1995), což nejsou nijak závratná čísla.
Jak můžete SIDS předcházet?
Bohužel jsem nenašla radu, která by fungovala na 100 %. Neexistují pravidla, která by zaručila, že zrovna vás tento problém jistojistě nepotká. Ovšem pozorováním se podařilo vypracovat několik zásad, jejichž dodržováním lze riziko snížit na minimum. Tady jsou:
1. NEUKLÁDEJTE MIMINKO K SPÁNKU NA BŘÍŠKO!!!
Toto pravidlo uvádějí všechny zdroje, které jsem k této problematice našla. Poloha na bříšku je z hlediska SIDS vysoce riziková. Nejlepší je poloha na zádíčkách – v posledních letech bylo prokázáno, že v této poloze nehrozí zadušení zvratky, jak se donedávna věřilo. Poloha na boku je riskantní z toho důvodu, že dítě se může ve spánku překulit na bříško.
2. NEKUŘTE v těhotenství ani později v přítomnosti dítěte!!!
3. NEPŘEHŘÍVEJTE ani nepodchlazujte dítě!!!
Miminku by nemělo být horko ani zima. Příliš velké vedro může vést k přemnožení jakýchsi bakterií v dýchacích cestách, které mohou způsobit problémy s dýcháním.
Věnujte proto pozornost tomu, jak moc dítě k spánku oblékáte, volte spíš lehké pokrývky a zakrývejte miminko tak, aby si peřinku nemohlo přetáhnout přes hlavu (dávejte ho spát spíš do noh postele, aby se pod ni nemohlo „sesunout“, přikrývku zastrčte za okraj matrace).
4. V postýlce by také neměly být žádné předměty jako polštáře, plyšáci, plenky apod. Matrace by měla být spíš z tvrdšího, ale prodyšného materiálu.
Někdo ještě uvádí nižší riziko u plně kojených dětí, ale jiný článek naopak udává, že kojení zřejmě vliv nemá. To však nemění nic na tom, že kojení (pokud to tedy jde) vašemu miminku jedině prospěje.
A jak je to tedy s těmi baby monitory, kvůli kterým jsem se do tohoto pátrání pustila?
Monitory dechu sledují dýchání dítěte a v případě výpadku dechu na tento jev upozorní zvukově (pískání, pípání, houkání) i vizuálně (blikání). Bohužel neexistuje přístroj, který by SIDS dokázal zabránit. Tragédii musíte nakonec zabránit vy tím, že duchapřítomně na signál zareagujete, tj. po upozornění, že došlo k výpadku dechu, poskytnete miminku první pomoc a zavoláte záchranku.
Při pátrání po informacích o SIDS jsem na monitory našla různé názory. Někdo tvrdí, že je to zbytečnost, další na něj nedají dopustit. Já osobně bych to viděla, jako dobrou investici spíš u „rizikových“ dětí (předčasně narozených, po rizikovém těhotenství, u hodně mladých maminek, v rodinách kuřáků). I tak je to v mých očích ale spíš „lék“ pro ustarané a ustrašené rodiče.
Ale berte to jako pohled matky dítka zdravého jako řípa. Věřím, že maminky, které se svými miminky strávily několik dní na dětské JIP, je přítomnost takového přístroje jedinou možností, jak na chvíli zamhouřit unavené oči a nabrat sílu na další perný den s jejich pokladem.
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Lien, jádro pudla bude v tom, že ty bereš jako fakt to, co tobě z textu vyplývá, ne to, co je v něm napsáno. To neber jako urážku, dělá to spousta lidí, všímám si toho v různých diskuzích. Člověk z informace A vyvodí (zřejmě na základě svých předchozích zkušeností) informaci B, což mi nepřijde nijak závadné. Problém je v tom, když pak autorovi informace A „vyčte“ tvrzení B, které on vůbec nevyslovil (ani slovíčko „vyčte“ neber doslovně), resp. vlastně vůbec nereaguje na samotnou informaci A, ale až na informaci B :-)))
Za tím vysvětlením si prostě stojím – SIDS = náhlé (nečekané, nepředvídatelné) úmrtí kojence. A to prostě existuje – opravdu se stává (bohužel), že miminka umírají naprosto neočekávaně, aniž by se podařilo zjistit, co k tomu vedlo, natož aby bylo možné toto ohrožení předvídat. Tento fakt prostě nemůžeš vyvrátit.
Jiná věc je ta, že k těmto úmrtím něco jistojistě vede, jenže dnešní medicína nedokáže tu příčinu najít ani vysvětlit. Proto všechny tyto případy prostě souhrnně označuje jako SIDS – v dnešní tabulkové době je holt potřeba všechno nějak pojmenovat, aby se to dalo nějak zaškatlkovat. Je to podle mě pořád lepší než tvrdit, že matka dítě ve spánku zalehla.
Ještě k těm příčinám – tvrzení „nejsou zjevné“ není totožné s tvrzením „neexistují“, stejně jako tvrzení „kaviár jsem ještě nejedla“ není totožné s tvrzením „kaviár nejím“ :-))
Jo, máš pravdu, nemá cenu se hádat, vadí mi celá ta věta, nechtěla jsem jí opisovat, nejen slovíčko náhlé. Jsem ráda za vysvětlení, že to neznamená, že příčiny nemá. Mě to totiž z toho výkladu vyplývá, nejsou-li zjevné, ani následně se nedají nijak prokázat, tzn. že neexistují, ale to je jen můj výklad, dá se to určitě chápat i tak, jak píšeš ty.
Uvozovkám rozumím, ale pro mě je to i v uvozovkách nesmysl. Dýchání je instinkt. V afektu se dítě nenadechne protože nemůže (v takovém emočním vypětí), ne proto, že „zapomene“. Zrovna tak jako když umírá bez zjevných příčin, tak na to nezapomíná, ale z nějakých důvodů nemůže.
No prostě z mého hlediska SIDS neexistuje, tak proto ty emoce.
Lien, aniž bych se chtěla hádat (článek je opravdu starý, před 4 lety bylo k dispozici mnohem méně informací než je dnes), tak mi to nedá, abych svoje tehdejší dílo nebránila 😉
Co tě tak nadzvedává ze židle na překladu názvu nemoci? SIDS je zkratka z anglického Sudden Infant Death Syndrome, což je v překladu do češtiny Syndrom náhlého úmrtí kojence – na tom není nic k nadzvedávání ze židle, to je prostě fakt. Je to jakoby ses bouřila proti překladu anglického „pneumonia“ jako zápal plic. Tak se ta nemoc prostě jmenuje.
Pokud ti vadí slovíčko „náhlý“, dalo by se v překladu nahradit slovy jako nečekaný, nepředvídatelný, nenadálý. To je totiž význam slovíčka „sudden“, nikdo netvrdí, že je to úmrtí bez příčiny, to není význam slova náhlý. V článku je výslovně: „náhlé a nečekané úmrtí kojence bez zjevných příčin, kterému nepředcházejí žádné příznaky onemocnění.“ Pozor, že je onemocnění bez zjevných příčin, neznamená, že žádné příčiny nemá. Má je, ale nikdo neví (resp. před 4 lety nevěděl), jaké ty příčiny přesně jsou.
Ohledně toho „zapomenutého“ nadechnutí – slovo „zapomene“ je uvedeno v uvozovkách, jasně, není ideální, ale proto taky v těch uvozovkách je. Jde o to, že děťátko normálně dýchá a nejednou ten nádech „vynechá“, nenadechne se. Obdobně se „zapomínají“ nadechnout některé malé děti v afektu, tam se toto označení v běžné řeči používá, nikdo si přitom nemyslí, že by šlo o zapomenutí v pravém slova smyslu.
Tedy, vím, že už je to starý článek, ale mě nadzvedává ze židle vysvětlení co je to SIDS náhlé……. To je nehorázný nesmysl. Nic bez příčiny nikde neexistuje.
A další věc, dítě se „zapomene“ nadechnout, to už se zdravým rozumem nemá společného zhola nic.
Někdy se skutečně divím, co je člověk ochoten přijmout za fakt (aniž by použil svůj rozum a cit) jen proto, že si to vymyslel nějaký odborník. Nebo možná proto, aby nemusel nést odpovědnost za objevení skutečných příčin.
Mobile Sliding Menu