Většina z nás maminek dbá na to, aby strava našeho dítěte byla zdravá, vyvážená a pestrá. Chceme, aby naše děti jedly od každého něco a v jídle si – pokud možno – nevybíraly. Ale skutečnost bývá mnohdy odlišná od toho, co chceme my a co naše dítko…
a jakmile dojde na takzvané lámání chleba a náš drobeček se zuby nehty vzpírá, že tohle rozhodně jíst nebude, snažíme se mu domluvit, že tohle má spoustu vitamínů, že když to sní, bude zdravý jako rybička, a ne jako Toník, co ve školce stále chybí, a tak podobně.Ovšem víme, my samy, něco o těchto vitamínech? Jaké jsou druhy vitamínů? S jakými zdravotními problémy se můžeme setkat v případě jejich nedostatku, nebo naopak přebytku? V jakých potravinách je hledat? … Pokud si nejste jistá v „kramflecích“, jsou následující řádky určené jen a jen pro vás!
Vitamíny
Vitamíny dělíme na dvě základní skupiny, a to rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích tj. vitamíny A,D, E, K. Tyto vitamíny jsou v potravinách vázány na tuk, podílí se na metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů; čímž v dětském organismu vytváří obranyschopnost vůči dětským nemocem.
V souvislosti s užíváním vitamínů se můžeme setkat s termíny jako je Hypervitaminóza (tj. krátkodobý nedostatek vitamínů), jež může přerůst v avitaminózu (tzv. dlouhodobý nedostatek). Zrcadlovým efektem výše zmiňovaných neduhů je Hypovitaminóza (kdy se nadbytek vitamínů ukládá v tělesný tuk). Abychom účelně předcházeli těmto možným rizikům, je důležité znát vlastnosti a užití jednotlivých vitamínů.
Vitamín A
Vitamín A dělící se na rostlinný Betakaroten a živočišný retinol, má v lidském těle velký vliv na správnou funkci oční sítnice, kvalitu pokožky a sliznic, přispívá k tvorbě měkkých bílkovin a celistvosti epitelů, příznivě ovlivňuje obranyschopnost organismu.
Jeho nedostatek snadno pocítíme šeroslepostí (tj. špatným viděním ve tmě) nebo suchostí očí, lámavostí nehtů a popraskanými koutky úst. U malých dětí se projevuje zvýšenou frekvencí nemocností. Naopak nadbytek způsobuje olupování pokožky, vypadávání vlasů, ztráty nechutenství, ale může vyvolat i nevolnost či poruchu funkce jater.
Nejčastějšími zdroji vitamínu A jsou žloutek, rybí tuk, vnitřnosti, mléčné výrobky, ve všech listových zeleninách, rostlinném oleji, ve žlutých plodech jako jsou meruňky a mango.
Vitamín D (kalciferol)
Kalciferol si naše tělo vytváří prostřednictvím kontaktu pokožky s UV zářením, a tím přispívá ke správné tvorbě a funkci našich kostí, zvyšuje obranyschopnost organismu a v pozdějším věku je dobře osvědčenou prevencí proti osteoporóze.
Trpí-li naše tělo nechutenstvím, zácpou, bolestí hlavy, případnými bolestmi v oblasti ledvin, může být jednou z možných příčin nedostatečné množství vitamínů D, kterému lze předcházet zařazením rostlinných tuků a potravin obohacených o kalciferol, cereáliemi, rybím tukem, masem, žloutky, mléčnými výrobky a rybami do naší stravy.
Vitamin E (tokoferol)
Tokoferol je spolu s vitamínem C důležitým antioxidantem odstraňujícím volné radikály z našeho těla, působící zároveň i jako prevence proti srdečně – cévním onemocněním.
Při značném nedostatku tohoto vitamínu dochází k rozpadu červených krvinek projevující se viditelnými modřinami, suchou a povadlou kůži, mravenčením, celkovou vyčerpaností a únavou organismu. Nadbytek způsobuje častější výskyt infekcí.
A v jakých potravinách jej můžeme nalézt? Zejména v rostlinných olejích (slunečnicový a sojový), v ořechách, luštěninách, v celozrnných cereáliích, v pšeničných klíčkách, v listové zelenině, ale i v ovoci a zelenině jako je avokádo, ostružiny nebo papriky a chřest.
Vitamín K
Jelikož vitamín K příznivě napomáhá správné funkci srážlivosti krve a zejména v dětském věku zabraňuje zvýšené krvácivosti, je jeho název odvozen od slova koagulace (tj. srážlivost krve). Ač si část tohoto vitamínu dokáže tělo vyrobit za pomoci přátelských bakterií ve střevech, musí i část přijímat z potravy. S přísunem to však moc nepřehánějme, neboť nadbytek může poškodit nejen játra a mozek, ale i způsobit poruchy při vývoji našeho dítěte.
Nejčastěji jej užíváme prostřednictvím mléčných výrobků, listové zeleniny, zeleného koření (tj. petrželka, pažitka, řeřicha), zeleného a bylinného čaje, pistácií, vaječných žloutků, anebo pšeničných klíčků.
Rady na závěr
Abychom dítěti zajistili pravidelný přísun potřebných vitamínů, měla by být jeho strava vyvážená, pestrá, zahrnující nejen ovoce a zeleninu převážné v syrovém stavu, ale i mléčné výrobky, libové maso, vejce, ryby a luštěniny.
Pokud naše dítě trpí absolutní či relativní podvýživou, je nutné případné užívání vitamínů zakoupených v lékárně nejprve konzultovat s ošetřujícím lékařem dítěte, abychom v dobré víře pomoci, spíše svému dítěti neublížili. (Absolutní podvýživou tzv. jednostrannou výživou je míněna veganská strava, naopak relativní bývá způsobena poruchou vstřebávání, poruchou trávení – malabsorbce (celiakie, mukoviscidóza), či po operaci střev).
Dostává-li dítě vyváženou a bohatou stravu, není nutné ji doplňovat o vitaminové preparáty.
Napsal/a: Budulinek