Silný kafe:-)

Rubrika: Jen tak

1224255_custardDěvčata a kluci,
díky všem, kteří jste se zúčastnili kávového průzkumu v TAM TAMu:-) Jednak jsem z něj vyvodila, že „turka“ už dneska pije opravdu málokdo, že vedou kávy překapávané a instantní, povětšinou s mlékem, sem tam slazené (a zajímavé – daleko více sladí chlapi:-)), druhak mě inspiroval k nákupu a zkoušce káv alternativních (bio káva, árjuvédská káva – ten název si musím napsat na lísteček:-))… a třeťak mi to připomnělo jednu moji veselou kávovou příhodu…

Stalo se to v době před MD, když jsem pracovala na klinice, kde se v lékařském kolektivu (stejně jako všude) pilo několik káv denně. V rámci rychlého pracovního tempa se ponejvíce pily právě ony turky nebo instantní kávy, které ignorantští kolegové povětšinou zalévali vařící vodou, takže byly hořké a nedobré. Já jsem, co se týče kávy, docela mlsná a turka opravdu nemusím, takže jsem vymyslela specialitu – kávu „slévanou“ (udělá se káva po turecku, nechá se ustát a slije se do jiného hrníčku, lógr se vypláchne, slije se to znova zpět, kávová sedlina se zase vypláchne…když se to udělá několikrát, je z toho káva s tureckou chutí, ovšem bez těch plavajících zrníček, která mě tedy hrozně vadí)…přijatelné, ale co naplat – překapaná je překapaná…
Anžto den se má začít s „opravdu dobrou kávou“ (tj. s tou, která vám opravdu chutná – specielně, když ji do sebe kopnete, zatímco se převlékáte do bílé uniformy před sedmou hodinou ranní), jednoho dne, když jsem při stěhování se do nového bytu vyštrachala v zapomenuté krabici zapomenutý starý, ale funkční překapávač, zavýskla jsem radostí a okamžitě mi bylo jasné, že tento elektrospotřebič poputuje na náš lékařský pokoj – to bude lábuš – hned po ránu malé kapané kafíčko s mlíčkem:-)…
V té době bylo našem lékařském kolektivu asi 25 doktorů a 2 doktorky, měly jsme tudíž s kamarádkou „dívčí“ lékařáček, ovšem z nedostatku místa a kvůli nějakým stavebním úpravám s námi v té době bydleli ještě 2 doktoři (vzaly jsme je pod podmínkou, že jsme „velitelky pokoje“ a nebudou tam dělat „bor..l“, což celkem dodržovali – předem jsme samozřejmě prověřily, že jsou „docela čistotní“:-)).
Na tento pokoj jsem tedy nadšeně přitáhla překapávač, umístila jej na lednici a vydala prohlášení, že „odteďka vždycky ten, kdo přijde ráno první, dá překapat kávu pro ostatní“. Vzhledem k tomu, že já i kamarádka jsme zásadně chodily „pár vteřin před dvanáctou“ tím bylo míněno to, že to bude práce kolegy, který si zase ráno rád přivstal, aby měl před vizitou klid, takže jsme ho pravidelně přiřítivše se na pokoj každé ráno nalézaly již převlečeného v pracovním v křesílku s „malým turečkem“ a ranním tiskem. „Áááále klidně – ukaž mi, jak se to dělá – jojo – filtr, do toho kafe, vodu sem a pustit..to víš, já jsem tureckej a todleto vidím poprvý – ale neboj, jsem přece technickej typ – zítra ráno máte specielní kafe, děvčata:-)“
….druhý den ráno jsem jako vždy pelášila do práce na poslední chvíli – vběhla jsem do budovy, proběhla na druhý konec k výtahu (máme lékařské pokoje až úplně nahoře – ve 4. patře) a vyjímečně jsem úplně sama výtahem jela nahoru…už od cca 2. patra jsem začala větřit – a říkala jsem si, že už mi asi pomalu přeskočilo a nemocniční desinfekční odér se mísí – snad s vůní kávy nebo co?? Leč nicméně čím byl výtah výše, tím nabývala kávová vůně na intenzitě a když jsem ve 4. patře vystoupila, nebylo pochyb – to už jsem narazila na kolegy, kteří kráčejíce na vizitu krčili nosy, rohlíželi se kolem a trousii poznámky typu „no to je teda silný kafe“…bylo zcela jasné, odkud se tento odér line – už přede dveřmi našeho pokoje jsem si připadala jako – no – vlastně jako kde:-)??…což nebylo nic proti tomu, když jsem je otevřela – to jsem myslela, že se přeze mě přelila kávová vlna tsunami. Vidím to jako dnes – kamarádka už byla převlečená, nejistě stála a jednou rukou se opírala o křeslo, ve druhé držela hrníček s černohnědou tekutinou neurčité hustoty a kolega seděl na válendě, zrovna si natahoval ponožky a povídá „no tak co? jakej jsem? prej je to ňáký silný, ale já nechtěl, abyste měly hruškovou vodu, že jo…počkejte – todle vás nakopne holky“…Konvička v kávovaru byla asi z jedné čtvrtiny naplněna onou černohnědou tekutinou neurčité hustoty a kolem ní byla kávová vůně opravdu takřka zhmotnělá. Kamarádka mi mlčky podala hrníček „zkus..no neboj, já zatím žiju…“ lokla jsem si – chuť si teda moc nepamatuji, tehdy mi připadalo, že takhle nějak musí chutnat hnědé uhlí, ovšem tento neurčitý vjem byl vzápětí nahrazen zcela určitým lehkým opocením, sevřením hrdla a údery srdce přes celou levou část hrudi. „Proboha, cos to udělal??“ „Níííííc – co porád máte – překapaný kafe, no…“ Sedla jsem si do křesla (nějak se mi podlomila kolena) a koukám, že vedle kávovaru leží úplně prázdný sáček od 100g balení kávy, který jsem předchozí den úhledně nachystala vedle kávových filtrů „na ráno“. Začalo být jasněji. Zcela jasno bylo, když jsem otevřela víko překapávače a shledala korýtko na filtr s kávou naplněné asi 1 cm pod okraj černou hmotou potažmo mokrým kafem. „TYS TAM NASYPAL TO KAFE VŠECHNO!?!?“…“No jasně – jsem si říkal, že na kapaný je ho třeba víc…tak asi podle toho, jak veliký je ten trychtýř…ale dalo mi to práci tam napěchovat celejch deset deka – skoro to nešlo zavřít“…
Ten den po vizitě jsme pozvaly na kávu všechny lékaře kliniky – stačilo jen ohřívat vodu a ředit a ředit:-)…

Napsal/a: Káča

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • Je Alenice, to jsi mi hezky připomněla mýho taťku. On překapávaný kávě říkal zásadně „kapavka“. Zvykli jsme si na to tak, že už nám to nepřišlo divný a celkem běžně nabízeli kapavku i seriózním návštěvám :-)))

  • Hezký příběh, i zkušenosti ostatních s vařením kávy.
    Jednou jsem přišla ke kamarádce a ona mi říká: „Dáš si kapavkovou kávu?“ Trošku se přeřekla :o)))

  • babuška

    Moc pěkný příběh.Jo holky pravá turecká káva se připravuje v džezvě a na kamnech.Jinak nejlepší je preso.Ale znám ještě více příprav kávy které jsou moc dobré.kdybych je měla popisovat bylo by to na dlouho.Takže přeji pohodové chvíle u pití kávy.

  • :):):).. vzpomínám si, jak jsem jednou nabízela překapávanou kávu, ale jaksi jsem ji zapomenula do překapávače dát, takže se mi „překapala“ pouze horká voda.. Bohužel:) jsem si toho nevšimla,protože konvice byla neprůhledná, takže jsem servírovala pouze horkou vodu:)

    .. ale vzpomínám si ještě na jednu „kávovou“… o které jsem tedy jen slyšela,tak kdyby ji náhodou četl přímý svědek, tak se přihlaste:

    Po revoluci, když se začalo v obchodech objevovat tolik druhů káv, že jste si mohli začít i vybírat, prý jedna služebně starší sekretářka nabízela: „Tak… co si dáte?.. kafe, čaj.. nebo mitsubishi?“.. Paní tím samozřejmě myslela capuccino,jen si zaměnila cizí slovo:).. což se může stát… Petrova mamka občas říká našemu legoškovi langošek.. mno, a co? zní to podobně:)

  • Pomněnka

    Chromle, tak to jsou taky dobrý historky….

    Já mám vlastně taky jednu, jednou na dětské párty v práci (takové nějaké nenáročné tvoření pro děti pod dohledem rodičů) se rychlovarná konev rozhodla stávkovat – co te´d????
    Dělaly jsme s kolegyní instantní kávu tak, že jsme vodu ohřívaly v mikrovlnce…… Nikdo si nestěžoval… ;o)))

  • Holky, pobavila jsem velmi dobře:-)) Díky!

    Já mám vzpomínky na kávovar dvě. První, když jsem z jedné ze svých prvních výplat darovala rodičům ke stříbrné svatbě kávovar a bratr( tehdy studující) zakoupil filtr a vtipně jsem jej předávala se slovy:“ Až se rozvedete, překapávač je můj, filtry bráchovy.“ To byl březen. V srpnu byl kávovar už můj:-)))
    Ta druhá vzpomínka je taky děsná:-)) Měla v tom prsty mnanželka mého bývalého zaměstnavatele, vařila jsem kafe asi pro 20 lidí a ona nervní, že kafe ještě není – nesměla jsem udělat instatní, nýbrž „nooobl“ překapávané. Nějak madam neseplo, že to chvíli potrvá. Netrpělivě se v tom povrtala, až protrhla filtr a já to kafčo mohla vyhodit. Kdo by pil podivného turka s papírem:-))Dostala jsem, prosím, ještě vynadáno, jak jsem nešikovná a že mám jít uvařit to instatní:-))))))
    Byla to krásná doba….:-)))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Já si navíc ještě pamatuji, že naši měli kovové sítko, takové velice husté, akorát teda v akci si ho nepamatuji.
    A když si pak ségra, už u sebe doma, pořídila překapávač – to bylo radosti. Ovšem naše „tvořivá“ rodina si jej přejmenovala na „přechrchlávač“ – podle charakteristického zvuku…
    „Přechrchláš kafe!?“ typická poobědová otázka.
    ;o)

  • Jovanka

    Káči a Tamino, moc jste mě pobavily 🙂
    Holky, já si cedila kafe přes pořádně vyžehlený kapesník. V době nouze taky dobré 🙂

  • karamela

    pěkné-nejvíc mě pobavilo jak si kolega stál urputně na svém – i když mohl tušit že to nebude to pravé ořechové:-))))K

  • Nefertini

    moc pěkné :-))

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Ahoj, kávomilky! :o)
    Káčo, čím to je, že Tvé články vždy srší takovým fejetonovým nadhledem a optimismem? Fakt se to skvěle čte.
    Já když jsem pila nejvíc kávy (na MD), tak jsme neměli překapávač a tak jsem si pomáhala tak, že jsem kávu cedila přes SEPARAČNÍ PLENKU (co se dávala na látkové plenky)! :o)
    Nevím, jestli to dnes, v době papírovek ještě někdo zná…ale pak mi kámoška řekla, že to asi nebude nejlepší nápad, kdoví, co se tím teplem z té hmoty uvolňuje, přece jen to není určeno k přípravě potravin. Tak jsem pila instatní. Tu dnes nepiju kvůli způsobu výroby (mikrovln), kterým prochází, a tak jsem se vrátila ke starému dobrému turkovi. Už na kávě nejsem tolik závislá, přišla jsem na chuť zelenému čaji, dělám si je hodně silné. :o)

  • Tak tuto konvičku se stlačovadlem vlastní tchánovci a tchán mi v ní při našich návštěvách dělá ovocné čaje (takové ty sypané) – vidíš – delógrovat takhle kafe by mě nenapadlo – já jsem to vždycky jako tydýt několikrát přelévala z jednoho hrníčku do druhého:-)) – možná vyzkouším (abych ale potom nedopadla jako Taminovic Chris – chacha:-)))…

  • No tak vidíš, možná bych jí z piety mohla domů zakoupit :-)) A gryf to teda opravdu potřebuje, to máš pravdu :-))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Tamino, tato konvička se prodává stále.
    My v ní děláme bylinkové čaje.
    Je pravda, že její použití (stlačení filtru proti odporu kávy, čaje…) vyžaduje určitý gryf…
    ;o)

  • Káčo, tvůj příběh mi připomněl taky jednu kávovou story. Těsně po revoluci přijel k nám na gympl kanadský lektor angličtiny a jelikož bydlel ve vedlejším domě, často jsme ho zvali na jídlo. Naše rodina vlastnila nebývalou vymoženost: stlačovač lógru. Šlo o to, že se udělal turek do skleněné konvice ve tvaru válce a lógr se pak mechanicky stlačil takovým víčkem až ke dnu a mohlo se nalévat. Dodneška vidím, jak mamka s velkou slávou vchází do obýváku s podnosem, na kterém se tyčí tato velkolepost. Pokládá na stolek, Kanaďan Chris se zvědavě naklání, mamka stlačuje, všichni čekají, lógr ucpává dírky ve stlačovacím víčku, mamka cítí silný odpor kávy, ale tlačí seč může, tekutina stlačovaná ke dnu bez možnosti úniku nevydrží, prorazí, mamce se najednou pod rukou uvolní tlak, stlačí až ke dnu, ale káva už v konvici není… Je na koberci, sedačce, na nás, zvědavý Chris ji má na brýlích, kalhotách i tričku, ale trochu přistálo dokonce i v jeho hrnku :-))) My všichni (kromě něj a mojí mamky) jsme dostali ukrutný záchvat smíchu, ze kterého jsme se nemohli dostat po celý zbytek jeho návštěvy. Myslím, že Chris dodneška nepochopil, co to tenkrát bylo za neuvěřitelný přístroj, protože tenkrát mu to rozhodně nebyl nikdo z nás schopen vysvětlit :-)))

  • Pomněnka

    Káčo, to dokáže jedindě chlap…… No ale přiznej – životabudič dobrej, ne??? Stačila už ta cesta výtahem bych tipla….. ;o))

  • Naďulík

    Opravdu pěké,tak takhle,,tlustý kafe,,po ránu to je něco,mám ráda silný,ale to by jsem asi nerozchodila.:o)

  • cha cha:o))))-taky jsem se dost pobavila a zasmála.Jo,chlapi,těm když člověk nenapíše přesně návod,tak se správného výsledku nedočká,ale aspoň vznikají úsměvné historky.

  • Peťka

    Káčo, pěkné. Pobavila jsi mě 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist