Můj příběh možná tak úplně nezapadá do této kategorie, ale ráda bych se o něj s Vámi podělila. Když mi před třemi lety vynechala menstruace a těhotenský test odhalil druhý proužek, byla jsem štěstím bez sebe. Můj manžel tomu nemohl ani uvěřit, protože se nám již několik let nedařilo otěhotnět. Oba jsme to brali jako zázrak.
O pár dní později, na Štědrý den ráno, mě přepadla tak obrovská bolest v podbřišku, že nic podobného jsem nikdy nezažila. Nemohla jsem se ani pohnout, mlžilo si mi vidění, tekly mi slzy. Dodnes nevím, zda z té hrozné bolesti, nebo ze strachu, že se něco stalo a o miminko přijdeme. Manžel na nic nečekal, okamžitě mne doslova popadl do náruče, odnesl do auta a odjel se mnou do nemocnice. Předestírám, že se jedná o jednu renomovanou pražskou nemocnici s porodnicí. Když jsem na příjmu pověděla sestře, co mě trápí, a že jsem v pátém nebo šestém týdnu, tedy ještě nemám těhotenský průkaz, sestra suše pronesla, že tedy není nic jisté a zavolala sloužícího lékaře gynekologa. Ten nejen, že doslova vyhodil mého muže z vyšetřovny, tvářil se, že ho hrozně obtěžuji, ale aniž by se mě na cokoliv zeptal do mě doslova zarazil takový ten ultrazvuk co se používá na gynekologii. Mé prosby, že to opravdu velice bolí komentoval jen slovy, jak jsem přecitlivělá, abych se laskavě uklidnila. Toto mučení zakončil, cituji: „ASI to bude mimoděložní, já tam nic nevidím, tak to RADŠI dáme pryč.“ Polil mě pot. Způsob a chování tohoto lékaře a jeho ASI a RADŠI ve mně jen probudily dojem, že na Štědrý den se se mnou nebude otravovat. Tak jsem mu oznámila, že mi toto sdělení nestačí a že jdu radši domů. a když bude potřeba. tak že si vyhledám jiného lékaře. Pan doktor mi suše mezi dveřmi řekl, že ať si dělám co chci, ale až vykrvácím do břicha, tak ať můj muž nežádá odškodnění, dal mi podepsat revers a my odjeli domů.
Po několika hodinách se mi udělalo lépe. Manžel, chudák, byl tak vyděšený, že se nehnul ani na krok a doprovázel mě doma i na záchod. Protože mi pak bylo relativně dobře, šla jsem tedy až po svátcích na kontrolu ke své gynekoložce, která konstatovala, že je vše v pořádku. A dnes, když se dívám na svou dvouletou blonďatou holčičku, jak běží a volá mamííííínkoooo, nejraději bych šla panu doktorovi říct, aby laskavě vrátil diplom.
Nyní se už přes rok snažíme o další miminko a nedaří se. Neztrácím však naději, že se to podaří. Jen doufám, že pokud se znovu stane zázrak a my budeme opět těhotní, nenarazím už na podobného specialistu.
Napsal/a: anonymní
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)
Taky mě po přečtení mrazí, vzpomněla jsem si na příhodu, kdy jsem čekala druhé mimi, byla jsem v 8. týdnu, chodila jsem normálně do práce a najednou jsem se v práci hned po ránu začala kroutit bolestí a věděla jsem, že to není v pořádku. Omluvila jsem se tedy a běžela ihned ke své gynekoložce na prohlídku. Jenže byl pátek a za ni zaskakoval pan doktor, který na mě vždy působil nedůvěryhodně. Udělal mi znechuceně ultrazvuk přes břicho a zabručel, že to jsou beztak jenom větry a že jako druhorodička bych to už měla poznat. Odcházela jsem do práce zpět, ale bolesti byly pořád, takže mě nakonec odvezli autem domů. V pondělí ráno jsem běžela ke své doktorce, která mě brala okamžitě přednostně, udělala ultrazvuk přes pochvu a zjistila, že mi placenta vrůstá přímo do porodních cest. Zůstala jsem okamžitě na rizikovém těhu, naštěstí se to během třítýdenního intenzívního ležení samo upravilo, brala jsem ale Utrogestan na udržení.
No to je tedy síla 🙁
Podobného „lékaře“ jsem naštěstí nepotkala a přeji všem maminkám, aby je nepotkávaly…
Jsem moc ráda, že to dopadlo dobře a držím palečky ke snažení – určitě to vyjde!…
Nebo možná vzhledem k datu článku už vyšlo? 😉
Úplně mi přeběhl mráz po zádech, je to hrozná představa, ještě, že ten doktor byl, tak nepříjemný, protože, kdyby byl milý a opatrný, třeba by jste mu neměli důvod nedůvěřovat…Všechno zlé je k něčemu dobré! Doufám, že takového doktora už žádná z nás nikdy nepotká!! Při pokusech o druhé mimi vám přejeme štěstíčko, myslím, že si to zasloužíte!!
I v techto dost obtiznych situacich je dulezite, kdyz se vse zadari a nenecha si clovek podlomit kolena. Bohuzel, i dnes se lze setkat s lekari, kteri by meli delat jen a jen na pitevne, nikoli se zivymi tvory, kteri maji sve pocity a trapeni.
Na druhou stranu, vsichni jsme jen lidi a je na kazdem z nas se zamyslet, jestli i my ve svem praci nekdy nedelame podobnym zpusobem, jako lekar popsany v pribehu.
Víte někdy je potřeba bojovat o to co chceme. Vašemu tělu se asi něco nelíbilo, ale vaše holčička byla silnější. Možná, že organizmus měl autoimunní reakci a snažil se cizího zárodku zbavit. Nečekejte dlouho s druhým potomkem. Pokud to nejde raději si nechte pomoci.
A k tomu lékaři. Pokud nemá jmenovku, zeptejte se na jeho jméno a používejte ho v oslovení – většinou se začnou hned chovat jinak – je to osobnější. Některým je potom trapné chovat se jako hulváti. I když na generaci 30 a méně to neplatí.
ja bych asi ted za nim zasla i s malou…a pred nim rekla…vidis to je ten doktor co svou praci neumi a chtel ti ublizit…a mu bych rekla a tohle je „TO“ co jste chtel dat radsi „PRYC“
Je to strašná představa, že jste mohla o mimnko přijít, jen díky tomu, že doktor neměl náladu. Asi bych si to nenechala jen pro sebe, vždyť jiná maminka nebude mít sílu odporovat a může přijít o své dítě. Hodně štěstí při druhém miminku.
Byl to hulvát!!
Mám z toho husí kůži, ale vůbec mě to neudivuje. Mám podobnou zkušenost s lékaři, bohužel si myslí, že jsou asi nadlidi. Naštěstí si to nemyslí všichni. U porodu jsem zažila obojí.. Nejvíce mě ale opravdu „dojímá“ přístup lékařů v seriálu Ordinace.., je to nesmyslné lékařské SCIFI! Kdyby se chovali jako v seriálu aspoň z poloviny, pro spoustu žen by nebyly návštěvy gynekologa tak traumatizující.
Jsi opravdu moc a moc statečná, udělalas dobře. Málokdo je schopen „vzdorovat“ lékaři a taky dost lidí neví, že mají právo odmítnout, co jim lékař navrhuje. Dnes už po pár podobných zkušenostech vím, že i lékař dělá špatná rozhodnutí, ikdyž se většinou tváří jako pánbůh. Doufám, že se vám podaří i druhé miminko a bude to bez podobných hrozných zážitků!
No z toho mám tedy husí kůži.
Stalo se mi něco podobného – u první dcery jsem v 6. týdnu (taky ještě bez těhot průkazky) začalo opravdu hodně krvácet, a sestra to okomentovala, že to asi bude opožděná menstruace a že to nějak bude dr muset vyřešit….
No, je to pár dní, co dcerka oslavila 15.narozeniny 🙂
Tedy o tom, jak je „kompetentní“ tento doktor by se možná měla dozvědět veřejnost, nebo alespoň nadřízení, třeba bys tím zachránila někomu zdraví. Přeji ať máte už jen a jen štěstí :-))
Teda to je síla.Ten doktor by měl tvoji holčičku vidět a pořádně si šáhnout na svý svědomí.Tobě přeji mnohem lepší doktory než byl tenhle.
Ten doktor by měl asi opravdu vrátit diplom, takové chování to je hrůza!!! Hlavně, že jsi ho neposlechla! Přeji Ti do života jen hodné lékaře a aby se další miminko podařilo!
Tak to je teda síla, to bych si asi zpětně stěžovala u nadřízeného toho „doktora“. Máš můj obdiv, že jsi si stála za svým.
Já jsem v tomhle dost důvěřivá, co řekne doktor, to pro mne platí, ale musím říct, že jsem zatím měla na doktory štěstí, takže vlastně nevím, jak bych se zachovala, kdyby se mi něco nezdálo a jednalo by se o moje dítě.
Myslím,že to byl ten šestý smysl-dobře že ho máš.držím paleček ať se další mimi podaří.K
Přeji hodně štěstí,aby vše dobře dopadlo.
Jedno z dobrých rozhodnutí v životě. Já bych asi dlouho váhala, než bych toto doktorovi řekla.Přece jen je to doktor, ale tvé rozhodnutí bylo správné a pan doktor asi opravdu neměl svůj den.
Mobile Sliding Menu