Chci se s Vámi podělit o to, jak sháním práci.
Mému mladšímu synkovi byly v létě čtyři roky. Skončil mi rodičovský příspěvek a já se musela přihlásit na pracovní úřad…
Dnes jsem byla na konkurzu. Žádala jsem o místo sekretářky ředitele zdravotní školy v našem městě. Na pohovor jsem se řádně připravila, vše o škole si vyhledala na webových stránkách, hezky se upravila a v naději se vypravila na konkurz. Měla jsem přijít mezi 9 a 12 hodinou.
Když jsem přišla do školy, čekalo nás tam asi 8 uchazeček, které už prošly na základě životopisu do užšího výběru. Každá z nás strávila u ředitele hodinu. Já přišla na řadu už celá vyhladovělá a žíznivá asi ve 13 hodin.
Čekala jsem otázky typu Jaké je Vaše vzdělání, jak moc umíte dobře na počítači, jak rychle píšete na stroji atd. Místo toho jsem se ale dočkala dotazů, které jsou zakázány. Kolik máte dětí, máte hlídání, co dělá Váš manžel, jak máte velký byt, mají děti svůj vlastní pokojíček atd.
Každý mi radil před konkurzem, ať se tvářím sebejistě a přijdu pozitivně naladěná. Na toto chování jsem se ale dočkala názoru, že takovou optimistku nepotřebují, že ta se hodí akorát tak pro manžela, oni prý potřebují někoho rázného. Prý vypadám mladince a křehce.
V životopise jsem neuvedla, že mám dvě děti. To je ale asi ta největší nevýhoda při hledání zaměstnání. Mám maturitu, mám certifikáty, státnice a ovládám cizí jazyky. Mám ale také dvě děti.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu malý okamžik litovat, že jsem maminkou. Co je to za dobu, ve které žiju?
Jsem hrdá na to, že jsem maminkou.
A jaké máte zkušenosti vy?
Jandulka
Napsal/a: Jandulka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)
Co k tomu odat?Je to prostě hrozný…
Tak jak si to tady ctu bude nejlepsi, kdyz vyrazim na pohovor s diktafonem, pak to nahlasim na urad a mozna jeste vydelam na nejakem odskodnem za diskriminaci. 🙂
Až teď jsem si přečetla „SEN“ Chromle-jenže tak opravdu to ta moje kámoška řekla!!
A proč taky ne,že!!Vždyt jinak to těm „podnikatelům“ bude pořád procházet!!!
Tak tohle řešila má kámoška!
Je fakt,že se na to zaměstnavatel opravdu nesmí ptát,ale jen málo žen se ozve a je fakt,že ho můžete nahlásit na pracovní uřad,protože se to už bere jako diskriminace!!Je to dokonce i u nás tam na chodbě vyvěšený!Chápu,že v té době je z toho člověk tak mimo,že nic neudělá,ale měl by!!
A kámoška,když už se jí to stalo na třetím místě o práci-a to má taky plno vzdělání atd..tak si řekla dost a nahlísila to!Sice to byl boj,i uřady o tom nic moc „nevědí“,ale dotáhla to do zdárnýho konce!Nevím detail,už bydlím v jiným městě..ale vím,že to vyhrála,tedy pan podnikatel prohrál:o)
Sice u něho nepracuje,/nedivím se/ale jde i o právo a princip!
Já jsem jednou na podobnou otázečku-a ml.paní,kám dáte dítko,když bude stonat?-odpověděla-no asi do děc.domova:o) A vyletěla jsem z pohovoru,jako blesk:o)Jenže to byla ještě doba,kdy „mohli se tak ptát“
To je stejně hrozný,na jedný straně chápu obavu podnikatele,já sama taky trošku podnikala a třeba po mateřský zase budu..Ale tohle je jako o blbejch!
Víte co by chtěli?-mladou,tak 20l.,bezdětnou,z 30l. praxí,která bude dělat 24h. denně a i o svátcích:o(
Ježiš,co mě čaká za 3 roky..
Chromle a Cvrčku, jsem pro. Zkusím si tvůj příspěvek natrénovat a v příhodné chvíli (přičemž pevně věřím, že takových bude málo – ó já naivka) použít….
Jé, Chromle, já mám nápad…já se totiž po MD mám kam vrátit (alespoň zatím). Ale kdyby se našlo něco lepšího, nebudu váhat udělat změnu. Takže až budu zkoušet najít něco lepšího a zeptají se mě na děti, použiju tvá slova (jestli můžu). Kdyby to takhle udělaly všechny maminy, možná by se pár firem přestalo vyptávat…
Jo, Chromle, kéž by to šlo! Jenže to by nám na získání té práce tolik nesmělo záležet.! :o(
Dámy, ráda bych jednou v životě vyzkoušla tuto věc. Když se mě na pohovoru zeptají na záležitosti ohledně hlídání a podobně, toužím odpovědět:
„Vzhledem k tomu, že zákoník práce zakazuje zaměstnavateli žadateli o práci tuto otázku klást, nebudu Vám na ni odpovídat. A upřímně už si ani nejsem jistá, že chci pracovat ve firmě, která porušuje zákon již během prvního kontaktu s potenciálním zamstnancem. Kdoví, jaké další protizákonné věci se v této firmě dějí. Děkuji za váš čas, odcházím nahlásit na Úřad práce vaše hrubé pochybení. Sbohem“
A hrdě odejít…..
Milé maminky,jsme na tom všechny úplně stejně.Přejeme si mít děti představujeme si jak to bude krásné až se narodí a taky jo.Ale pak své dětičky pošleme do MŠ a chceme jít do práce a ejhle oni nás nikde nechtějí!!!!!Jsem v podobné situaci jako ty které zde píší svůj příspěvek.Mám dvouletou dceru,mám dokonce i dvě babičky ovšem nepoužitelné nemohu se spolehnout ani na svého manžela který pracuje na montážích takže ochází v 5h ráno do práce a vrací kolem 19h.Takže budu potřebovat prácovní dobu nejlépe od 7h – 15h abych svou dceru odvedla do MŠ a poté si ji sama vyzvedla.Mám nějakou šanci?????????Nejspíš ne tak půjdu asi na další mateřskou a takhle to budu valit před sebou až do důchodu.:-(
No Jandulko a všechny ostatní, přeji nám hodně štěstí.
Já sice práci mám (drží mi místo), ale taky jsem uvažovala, že by to možná chtělo nějakou změnu. Tak budu zkoušet, a kdyby to nevyšlo, půjdu tam, kde jsem byla před MD.
Je ale hrůza, že mužů se na děti neptají, ačkoliv taky se o ně mohou starat a starají se.
Na druhou stranu – než jsem odcházela na „dovolenou“, vzali k nám do práce paní, která UŽ BYLA těhotná, ale oznámila to až po zkušební době – takže chápu i postoj zaměstnavatele, že chce někoho, kdo mu tam bude pracovat, a ne jen pečovat o děti ať už na MD nebo na paragrafu.
Je ovšem taky zajímavé, že „dětného“ muže vezmou do práce spíše, protože je přece živitel rodiny. Ale v případě ženy samoživitelky se to tak neposuzuje….
Ale jak to změnit?
Mám kamarádku,která má úplně stejný problém.A to má jedno dítě.Já sama jsem na MD.Klukovi jsou 4 a chodí už do školky,ale holce jsou teprve dva.Musím přiznat,že už teď přemýšlím o práci,ale bohužel bydlím na vesnici a do nejbližšího města to mám 20km.A samozřejmě špatné spojení.Tak nevím,snad se to jednou změní.
Tak já to samé,s tím rozdílem,že jsem to do životopisu uvedla,že jsem poMD,neboť jsem skončila v práci,nuceně,a poté jsem otěhotněla.Byla jsem doma 5 let,celé těhu plus do malého 4 let.A práce? mám školy,jazyky,počítače,řidičák a čistý trestní rejtřík,je mi lehce přes třicet a sedím doma,neboť jsem s dítkem sama,rodiče nemám,a proto požaduji směnu pouze jednu,od sedmi do čtyř.A tomu všemu dohromady nelze vyhovět…
ahojky,Hančí to je svatá pravda.Bohužel tento jev je velice starý a stále platí.Holt všude chtěji mladou děvu s 30 letou praxí.Sama jsem si toto prožila.Jen otázka máte děti byla poslední.Dál jsem se nedostala.ahojky držím vám všem pěsti kašpárek
Ono je to s prací těžké, nejdřív jsi mladá a určitě se budeš chtít vdát a mít děti, pak ty děti máš a nemáš hlídání, když děti odrostou ,tak nemáš praxi a pak jsi najednou stará a neperspektivní.Tak nevím, kdy je vlaSTNĚ žena schopná pracovat
Jejda, já brala ty otázky na to, jestli děti mají vlastní pokojíček jako nadsázku. Naprosto nechápu, proč by zrovna tohle mělo zaměstnavatele zajímat???? To už by se pak mohli snad ptát i na to, jakou máte doma spotřebu toaletního papíru (i když tam by se to možná dalo vysvětlit tím, že chtějí vědět, jestli s ním nebudete v práci plýtvat :-))).
Každopádně Jandulko držím palce, ať najdeš místo, kde se ti bude líbit.
Já jsem po pětileté MD šla také na konkurs, a tam jsem akorát musela uvést své momentální zaměstnání, tedy tehdy MD, takže bylo jasné, že mám děti. Jinak se mě naštěstí neptali na takové soukromé věci, jako je velikost bytu, nebo dokonce jestli mám babičky na hlídání-jak jsem to slyšela u jiných maminek co nastupovaly po MD do práce.
Možná to je tím, že jsem státní zaměstnanec, velký podnik, tak to chodí jinak, než u soukromníka…nevím.
Tak přesně tady tohoto se bojím. Sice zaměstnavatel nemá právo se na takové věci ptát, ale stejně se ptají:-( Když odmítneš odpovědět, nemusíš se ani dál namáhat.
Já má ještě rok a půl čas a velmi intezivně přemýšlím nad tím, čemu se věnovat, abych mohla podnikat na vlastní pěst.
Že se na konkurzu ptali na děti bych pochopila, ona je to dost důležitá součás života a brala bych to tak, že když už děti mladá žena má, tak je vyšší pravděpodobnost, že po zapracování nepláchne na mateřskou. Vím, že by se na to zaměstnavatel ptát neměl, ale rozumím tomu, proč to zjišťuje. (Ostatně já na mateřskou celkem neplánovaně taky pláchla po 9 měsících:-) ) Otázky ohledně manžela a bytu mi připadají opravdu nevhodné, nevidím jediný důvod, proč by tohle jakéhokoliv zaměstnavatele mělo zajímat. Tak přemýšlím, jestli to třeba nebyla trošku taktika zkusit, jak moc je uchazeč průbojný, jestli se odváží říct, že tohle je jeho soukromá věc (mohli by z toho usuzovat, že udrží i firemní tajemství), jiný důvod mě fakt nenapadá. Jinak mi připadá profese sekretářky ředitele školy celkem běžné zaměstnání, na které se přesně hodí popisované vzdělání, je fakt, že určitá ráznost je tam potřeba. Ale nelituj, je to zkrátka zkušenost a navíc na tebe určitě čeká jiné lepší místo. Chdodím teď na kurz aktivního rodičovství, kde se nás snaží mimo jihé připravit i na návrat do pracovního procesu. Je to moc zajímavé v tom, že na mateřské jsme se např. naučili mnohem efektivněji plánovat čas, být schopny přizpůsobit se změně (flexibilita), rozdělit pozornost, větší toleranci apod. Jsou to všechno vlastnosti, které naši potenciální zaměstnavatelé žádají, stačí se jen umět „prodat“. To jen tak pro inspiraci, třeba to trochu pomůže udělat z toho, že jsi maminkou, přednost:-) Hodně štěstí při hledání zaměstnání a nezoufej, neznám nikoho, komu by vyšel první pohovor.
Mobile Sliding Menu